- Historie regionu Luby
- Historie společnosti
- Nástroje ARS Music
- Studentské nástroje
- Koncertní nástroje
- Mistrovské nástroje
- Smyčce
- Etikety
Kontakt
AKORD KVINT spol. s r.o.
Chebská 378
351 37 LUBY
Česká republika
Tel./Fax: +420 354 596 195
akordkvint@akordkvint.com
FACEBOOK
Mapa
;){kind=link}
;){kind=link}
Historie houslařství v regionu Luby
;)
První výrobci hudebních nástrojů se na Lubsku usadili již v první polovině 17. století. Nejstarší dochovaný nástroj z tohoto regionu je viola od Johanna Adama Pöpela s datem 1664.
J.A.Pöpel byl prvním známým houslařem v lubském regionu a zároveň zakladatelem Cechu houslařů v Markneukirchenu, kam se odstěhoval společně s 11 dalšími houslaři poté, co byly Luby rekatolizovány.
Po požáru v Lubech v roce 1739 zůstal jako jediný dokument, podle kterého se můžeme orientovat, matrika, v níž je zaneseno, že byl roku 1721 pokřtěn houslař Elias Placht. Vzhledem k tomu, že toto je jediný spolehlivý zdroj informací, který máme k dispozici, je Elias Placht považován za novodobého zakladatele houslařské výroby v Lubech.
V 18. století tu pracovalo více než 40 houslařů, z nichž 15 pocházelo z dynastie Plachtů. Plachtovi společně s rodinami Sandnerů a Hoyerů byli hlavními aktéry v založení takzvané Schönbašské (Lubské) houslařské školy. V první polovině 19. století začal být patrný posun od kvality výroby směrem ke kvantitě.
Kromě mistrů houslařů tu začalo pracovat stále větší množství výrobců, jejichž manufaktury pracovaly na základě dělby práce a vyráběly laciné školní nástroje.
Ve druhé polovině 19. století získala výroba školních nástrojů průmyslový ráz a podílely se na ní i ženy a děti. V období mezi světovými válkami tato výroba převládala. V roce 1929 pracovalo v houslařském průmyslu zhruba 1 500 osob a celkový objem výroby tehdy činil okolo 150 000 kusů nástrojů.
;)
Tato výrobní specializace způsobila výrazné negativní změny v hodnocení práce místních výrobců: region začal být považován za kolébku laciných, méně kvalitních nástrojů.
Tento názor je však nesprávný, protože ruční výroba houslí, např. od Dietla, Buchnera, Schustera a dalších, v regionu ve skutečnosti nikdy neustala. Po druhé světové válce se na základě rozhodnutí vítězných mocností musela většina německé populace, tedy i houslařů, vystěhovat do Německa, kde věrni tradici založili své nové dílny. Schönbach byl přejmenován na Luby.
Do Lubů se z jiných částí Čech a Moravy začali soustřeďovat výrobci hudebních nástrojů jako Vávra, Mrkvička, Pechar, Rohožka, Pötzl a další. Tito mistři společně s těmi německými houslaři, kteří zůstali, obnovili tradiční výrobu. Vychovali novou generaci výrobců a houslařů jak pro masovou produkci, tak pro ruční práci na mistrovských nástrojích. Tak byla založena Lubská houslařská škola, která právě v Lubech postupně zkombinovala původní školu Schönbašskou s vlivy dalších houslařů z jiných částí země.
V roce 1948, kdy se moci ujali komunisté, byla výroba postupně znárodněna a nakonec sjednocena pod hlavičkou jednoho velkého státního podniku s názvem Cremona. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se začala výroba privatizovat a kromě Cremony přejmenované na Strunal bylo založeno několik malých firem, například Akord Kvint a Ars Music. Výsledkem je opětovné rozdělení výroby na masovou a kvalitní a oddělený vývoj těchto dvou různých činností.
Závěrem je třeba říci, že tento stručný a jednoduchý výčet nemůže úplně pokrýt celou, mnohem bohatší historii houslařské výroby na Lubsku.